Po zhruba 250 letech dnes oficiálně skončila těžba černého uhlí v republice a Permoník byl u toho.

Těžba černého uhlí je s Karvinskem a Ostravskem spjatá už od poloviny 18. století. Právě uhlí stálo u zrodu jednoho z nejvýznamnějších průmyslových regionů střední Evropy a po více než dvě století ovlivňovalo nejen hospodářství, ale i každodenní život místních obyvatel. Hornictví formovalo zdejší krajinu, rodiny i tradice a zanechalo hlubokou stopu v paměti regionu, která dodnes přetrvává v kultuře a písních.

Součástí hornické kultury byl vždy i symbolický ochránce podzemí – permoník. Postava z pověstí připomínala úctu k práci v dole, pokoru a vzájemnou solidaritu mezi horníky. Když v roce 1971 Důl Československé armády převzal záštitu nad naším sborem, udělil mu čestný titul Permoník.

Všechno to začalo 11. 9. 2025, kdy jsme zazpívali na tradičním pietním aktu u příležitosti Dne horníků, který započal na Univerzitním náměstí a pak pokračoval pochodem do kostela Povýšení sv. Kříže, kde proběhla bohoslužba za padlé horníky. O tomto dni si více můžete přečíst v tomto článku

Poslední vozík s uhlím vyjel 4. 2. 2026 z dolu ČSM ve Stonavě, kde v dopoledních hodinách proběhl slavnostní ceremoniál a Mládežnický sbor u toho nesměl chybět. Zazpíval hornické písně, jako například Již opět z věže zaznívá či Děvčátko z kolonie. Chybět nesměla ani hornická hymna. Odpoledne se dění přesunulo do Ostravy. Začalo to hornickým průvodem od Slezskoostravské radnice, který pokračoval do centra krajského města až ke katedrále Božského Spasitele, kde se uskutečnila bohoslužba za horníky, kterou sloužil biskup ostravsko-opavské diecéze Martin David. Mládežnický sbor Permoník se postaral o hudební doprovod a zazněla také hornická i česká hymna.

Tímto aktem se symbolicky uzavřela jedna z nejvýznamnějších kapitol historie našeho regionu. Ukončení těžby tak neznamená jen konec průmyslové činnosti, ale i završení éry, která po desetiletí formovala životy mnoha generací.

autor: Eliška Ševčíková, členka KS